Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
8.10. - 12.10.2007

Bruselský týden byl věnován jednání politických frakcí a pracovních skupin. Byly diskutovány některé velmi důležité materiály. Takovým je nepochybně zpráva kolegy z frakce EPP-ED Herberta REULa. Zabývá se energetickými technologiemi ve vztahu ke "konvenčním zdrojům energie". Zpráva vcelku logicky klade důraz na modernizaci energetické technologie a rozvoj "čistých" technologií. Diskutabilní jsou ovšem navrhované státní dotace, které mají tyto moderní technologie podporovat po celou dobu jejich životnosti. Jisté je, že moderní technologie zadržování a ukládání CO2 jsou extrémně nákladné. S tím, jak se spalování fosilních paliv stává stále nákladnější, roste tlak na změnu energetické politiky členských států ve vztahu k energii nukleární. Finsko již novou jadernou elektrárnu buduje a některé státy o tom začínají nahlas uvažovat. Moderní jaderné elektrárny by byly schopny dodávat energii "čistou" a za přijatelné ceny. Obavy z této technologie jsou ovšem v Evropě někde velmi silné. Platí to zejména o Rakousku a do jisté míry i o Německu.

Velkou pozornost již delší dobu poutá diskuse kolem strategie redukce emisí CO2 z osobních automobilů. Osobní auta se stala jakýmsi fetišem bojovníků proti emisím skleníkových plynů. Produkují jich přitom jen asi 12%, když velká většina těchto emisí jde na konto energetických technologií a chemického průmyslu. Také naše domácnosti dnes emitují více skleníkových plynů než osobní auta. Zdá se, že postupně sílí přesvědčení, že navrhovaný limit 120 g CO2/km bude dosažen až po roce 2015, nikoliv tedy již v roce 2012, jak navrhuje Komise. Každý z nás přitom "emituje" každou minutu asi 20g CO2. Tyto emise budeme rovněž regulovat? Je otázkou zda je moudré, přijímat pro EU vůbec nejpřísnější limit emisí CO2 pro automobily na světě. Nikdo nedovede přesně říci, jaké dlouhodobé efekty bude takové opatření mít pro evropský automobilový průmysl. Poslanci se také snaží Komisi zavázat, aby se zabývala emisemi z nákladních a užitkových vozidel, a také motocyklů. Zajímavé zůstává, že na probíhající poněkud hysterickou diskusi ze strany ekologistů nereaguje alespoň zatím poptávka v oblasti automobilů. Spotřebitelé mají stále raději velké a výkonné vozy s vysokou produkcí emisí, než vozy malé. Evropská unie by se nepochybně měla zabývat také motivací spotřebitelů, ne jen snadnějším předepisováním limitů výrobcům automobilů.

Zcela specifickým problémem se ukazuje být materiál, který je Evropskému parlamentu předložen ve třech návrzích, a týká se regulací používání pesticidů v zemědělství. V této oblasti jsme svědky velké emoční bouře ve vztahu k "předběžné opatrnosti". Pesticidy jsou vydávány za zdroj všeho zla a za pramen obrovských zdravotních rizik. Moderní zemědělská chemie je však mnohem dál, než myšlení některých poslanců. Místo odborné diskuse se zde licituje kolem tak výsostně technických věcí, jako jsou dávky pesticidů, způsoby jejich aplikace a velikosti "ochranných pásem". Někteří navrhují, aby aplikace pesticidů byla povinně hlášena všem sousedům, aby použití pesticidu bylo vyznačeno na potravinách z produktů vyrobených a podobně.

Diskutovali jsme také zprávu o stavu přístupových agend v Turecku. Kritický postoj EU k některým problémům s lidskými právy v zemi (postavení žen, postavení některých minorit) jsou trvalou součástí této věci. Zůstává jí také snaha, neustále aktualizovat "arménskou genocidu". Zdá se, že tlak na tureckou vládu, aby zaujímala kajícné stanovisko k činům svých předků, je silně kontraproduktivní. Vyvolává v Turecku negativní emoce, které se obracejí i přímo proti arménské menšině. Bude otázkou evropské diplomacie, zda se podaří tento problém opouzdřit v historických souvislostech a nedovolit mu neustále otravovat naše vztahy k této kandidátské zemi.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |