Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
27.1.2005

Uplynulý týden v EP byl ve znamení "krátkého pléna", které je dvoudenní a koná se vždy v Bruselu. Jednalo se o pokračování v programu z posledního plenárního zasedání ve Štrasburku.

Předseda J. M. Barroso přednesl strategické cíle a legislativní program Komise na rok 2005. Program je soupisem všemožných dobrých úmyslů. Komise bude usilovat o zlepšení ekonomické výkonnosti Unie, bude se snažit posunout realizaci "Lisabonského procesu". Klíčovými hodnotami podle Barrosa jsou dnes: Prosperita - Solidarita - Spravedlnost. Barroso působil jako vždy kompetentně a volně přecházel v průběhu řeči ze španělštiny do francouzštiny a angličtiny. Zaujalo mne, že v předsedově proslovu byla opakovaně zmínka o tom, že evropské politiky, zejména pak kulturní a kohezní, nelze dělat s nedostatkem prostředků. Nepřímo tak vyzval členské státy k větší štědrosti v příspěvcích do společného rozpočtu.

J. Solana, který působí jako vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku, se zabýval ve své řeči situací na Středním východě. Trval na tom, že změna na čele palestinského vedení je pozitivním příslibem do budoucna. Mám ale zato, že k mírovému řešení toho konfliktu je zatím stejně daleko jako předtím, než se J.Arafat odebral na onen svět. Hlavním problémem Palestinců přece není jejich vedení, ale jejich trvalá orientace na násilné řešení sporů s Izraelem. Bylo by jistě hodně pozitivní, kdyby nový šéf palestinské exekutivy ukončil stávající intifádu a začal vyjednávat.

Ukrajinský prezident Juščenko byl očekáván v parlamentu ve čtvrtek ráno. Nicméně nedostavil se, protože v Krakově, kde dlel na pietním aktu , propukla sněhová kalamita a letadla nestartovala. Nálada v parlamentu zůstává však Ukrajině nakloněna. Není sporu o tom, že Juščenko a jeho spojenci si zasluhují více než jen platonické sympatie Evropské unie. Shodují se zde na tom v podstatě všechny relevantní politické síly.

Pozoruhodná debata se rozpoutala kolem rezoluce Evropského parlamentu, věnované památce koncentračního tábora v Osvětimi (Auschwitz) a antisemitismu vůbec. Zajímavé bylo, že z původní rezoluce vypadlo po různých dohadovacích řízeních slovo "německý" u nacismu. Někteří němečtí kolegové nebyli nakloněni toto adjektivum v rezoluci tolerovat. Zdůrazňovali, že obrovské oběti nacismu přinesli i sami Němci. To je sice jistě pravda, nicméně nahrazovat výraz "německý nacismus" termíny jako "hitlerovský nacismus" je jistě zavádějící, zejména když vezmeme do úvahy, že Osvětim leží v Polsku. Polští poslanci předložili i citace z tisku, které hovořily o tom, že francouzské Židy vozili do "polských koncentračních táborů", kde je likvidovali. Poláci ukázali, že jsou na podobná zkreslení historie hodně citliví. Označili podobné snahy za typickou revizi dějin. Nemyslím, že by to nutně byla pravda. Jisté je, že mladí redaktoři nejsou až tak kovaní v dějepise. Dozví-li se, že Osvětim je v Polsku, klidně ji označí za "polský koncentrák". Nakonec se adjektivum "německý" v textu prosadit podařilo. Hlavní odpovědnost za krutosti druhé světové války nepochybně nese německý národní socialismus. O tom nelze mít žádné pochybnosti. Každé zkreslování a zamlžování této věci jen poškozuje kolektivní paměť lidstva. Hodně podobné faux pas se podařilo autorům textu prohlášení, když ve výčtu obětí zařadili Poláky až za Cikány a homosexuály. Nakonec však byla resoluce přijata. Parlament také uctil památku více než l.5 miliónu obětí z Osvětimi minutou ticha.

Podepsal jsem písemné prohlášení, jehož autorem je polský kolega Podkaňski. Prohlášení požaduje přeřazení internetových služeb do nulové sazby daně z přidané hodnoty. Ani nám neudělalo mnoho radosti, když telefony a internet podražily po vstupu do EU.

Evropské instituce v Bruselu (a také NATO) navštívil předseda ODS Mirek Topolánek. V Evropském parlamentu pozdravil poslance z frakce EPP-ED a navštívil poslanecký klub ODS.

Mnoho času se na různých grémiích věnovalo jednáním, která měla vztah k rozpočtovým výhledům na roky 2007 - 2013. V souvislosti s "Lisabonskou strategií", která má zajistit do roku 2010 vysokou konkurenceschopnost EU v globálním měřítku, padají opakovaně žádosti o větší přísun peněz. Má se to týkat zejména vzdělání, vědy a výzkumu. Jenže kde vzít a nekrást? Kromě peněz by to chtělo také nějaký nápad, jak Evropskou unii "rozpohybovat" zejména po stránce ekonomické a vědecko-výzkumné. Recept na větší dynamiku zatím nikdo přesně nezná. Neoliberální přístupy se snahou po snížení daní a uvolnění prostoru pro individuální tvořivost vypadají slibně. Je však problém, jak se je podaří prosadit proti socializujícím politikům. Snaha, sladit evropský nákladný a rigidní sociální model s vyšší ekonomickou a vědeckou dynamikou se podobá hledání kvadratury kruhu. Politici plýtvají frázemi a těkají od jednoho nápadu ke druhému. Je zřejmé, že žádná královská cesta ke splnění nesplnitelné lisabonské strategie asi neexistuje. Nicméně tyto debaty a tento program mohou pomoci alespoň trochu rozhýbat poklidné vody evropského sociálního státu.

V "Pražském domě" uspořádal Svaz měst a obcí recepci, které se zúčastnila řada starostů, bruselští velvyslanci, evropský komisař a další hosté. Oficiálními hostiteli byl předseda SMO kolega O.Vlasák a primátor Prahy P.Bém. Jednalo se o akci česko-slovenskou, takže starostové a poslanci byli z obou zemí. Z Evropské komise přijal pozvání V.Špidla. Předsedové českého a slovenského svazu měst a obcí vyzvali své vlády k tomu, aby více dbaly názorů komunálních zastupitelů. Předpokládá se zvýšená pozornost ve vztahu ke komunálním a regionálním problémům.

Evropská hospodářská komora vyhlásila, že prohlubuje spolupráci s Evropským parlamentem. Recepce Evropské komory se zúčastnil také předseda české Hospodářské komory J.Drábek. Spolupráci s podnikatelským stavem se poslanci EP nijak nebránili. Potřebu zlepšené a intenzivnější komunikace cítíme všichni.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |