Týden v Evropském parlamentu
21.4. - 25.4.2008

Plenární zasedání ve Štrasburku nepřineslo příliš vzruchu. Parlament se zabýval definitivním absolutoriem rozpočtu EU za rok 2006 a dalšími zajímavými body.

Rozpočtové absolutorium je spíše jen příležitostí nad úvahami typu „co by bylo kdyby“. Kdyby se třeba podařilo přesměrovat nesmyslně vysoké a neúčelně vynakládané zemědělské dotace jinam. Nicméně reforma „Společné zemědělské politiky“ zůstává v nedohlednu...

K poslancům promluvil prezident předsednické země, Slovinska, pan Danilo Türk. Pronesl řeč plnou pozitivních výhledů a podpory dalšího rozšiřování EU. Reakcí na demografický vývoj, který vede ke stárnutí populace, má být podle slovinského prezidenta zejména vyšší imigrační aktivita.

Parlament také projednával usnesení o technických a ekonomických podmínkách, ve kterých bude fungovat populární evropský projekt „Galileo“. Přestože nebylo ještě rozhodnuto o jeho sídle, na projektu se pracuje a bude financován z rozpočtu EU. Ruská raketa jak známo, vynesla nedávno další testovací satelit, který sonduje předpoklady k vybudování celé sítě. Parlament nerozhodoval o sídle projektu, spíše vyzval k transparentnosti a k důkladnému vypsání výběrových řízení.

Někteří poslanci si vynutili rozpravu o jednání s USA o vízech a bezvízovém styku. Rozprava nepřinesla nic nového. Někteří evropští federalisté by byli rádi, kdyby se pevná a jednotná společná zahraniční politika EU stala skutečností. Z této pozice kritizují Českou republiku a další nové členské země za samostatné vyjednávání o bezvízovém styku. Nějak zapomínají, že zahraniční politika zůstává kompetencí členských zemí. O potřebě koordinace a spolupráce nikdo nepochybuje. Těm kritikům nějak uniká, že je ve svrchované kompetenci USA, rozhodnout o tom, s kým bezvízový styk naváže. Není zřejmě v zájmu Česka ani ostatních nových zemí, ocitnout se v pozici Řecka. Za Řecko vyjednává bezvízový styk Evropská komise řadu roků. Výsledek je jediný, Řecko bezvízový styk s USA dosud nemá....

Poněkud komické situace přineslo jednání o situaci v Makedonii. Této zemi nemůže EU nějak přijít na jméno. Označení „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ (FYROM) jí proto při konzistentním postoji Řecka stále zůstává. Bude-li kdy jednat o vstupu do EU, musí se zcela jistě jmenovat nějak jednodušeji a méně rozporně pro členské země...

Jistý baskický europoslanec (M. I. Amezaga) podal návrh petice proti československým prezidentským dekretům, které upravovaly právní pořádek v osvobozené republice po druhé světové válce. Petice v podstatě opakuje argumenty a požadavky radikálnějších členů sudetoněmeckých svazů v Německu a Rakousku, a také některých spřízněných politických sil v Maďarsku. Je zajímavé, jak se tyto požadavky v periodických vlnách vracejí. Revize výsledků druhé světové války se ovšem nemůže prosadit, protože by vyžadovala souhlas všech vítězných mocností a nějaké vypořádání válečných reparací. Nicméně zlé krve tyto debaty jsou způsobilé vyvolat mnoho. Prohlášení klubu ODS v Evropském parlamentu k tomuto tématu je následující:

Prohlášení poslaneckého klubu ODS v EP ze dne 22.4.

Europoslanecký klub ODS je vážně zneklidněn novým pokusem o zpochybňování poválečných československých prezidentských dekretů na půdě EP.

Veřejnou petici proti tzv. Benešovým dekretům, který připravil baskický europoslanec Mikel Irujo Amezaga, ostře odmítáme. Tato petice hrubým způsobem dezinterpretuje historická fakta, otevírá poválečné uspořádání Evropy a klade zcela nepřijatelné požadavky právního a majetkového charakteru.

Varujeme před takovými nezodpovědnými kroky, které oživují primitivní etnický nacionalismus a zvyšují riziko napětí mezi národy střední Evropy. Obrátíme se proto na předsedu Evropského parlamentu s žádostí, aby zaujal k této věci zřetelné stanovisko.

Vzhledem k tomu, že autor petice je členem frakce Greens/EFA, považujeme za nezbytné, aby se od jeho aktivity jasně distancoval koaliční partner ODS v české vládě - Strana Zelených - který se na mezinárodní úrovni ke zmíněné frakci hlásí.

Jan Zahradil
předseda poslaneckého klubu ODS v EP

Skupina pro zdraví konzumentů v EP uspořádala přednášku o možných strategiích boje proti obezitě. Evropská unie má jistý pilotní program, který propaguje ovoce a zeleninu na školách mezi mládeží. Experti zjistili, že jen necelá polovina občanstva EU konzumuje tolik ovoce a zeleniny, že se to blíží zdravotně doporučovanému minimu. Jen méně než pětina dětí školou povinných konzumuje alespoň doporučených 400g ovoce a zeleniny. Školní propagační akce se prý zdají být docela účinné. Blíže na webu: www.hecointergroup.org

Iránské národní hnutí odporu uspořádalo ve Štrasburku setkání s europoslanci, členy skupiny „Přátel svobodného Iránu“ v Evropském parlamentu a francouzského Výboru za demokratický Irán. Na setkání přednesla zajímavý projev předsedkyně Národní rady odporu Iránu (National Council of resistence of Iran, NCRI), paní Maryam Rajavi. Uvedla, že se mýlí všichni, kdo doufají v nějaký spontánní pohyb stávajícího iránského režimu směrem k demokracii a respektu k lidským právům. Klíčem k řešení katastrofální politické situaci v zemi může mít jenom iránská opozice. Režim iránských mulláhů je založen na represi doma a na vývozu terorismu a „náboženského fašismu“ do celé řady států, zejména na Středním východě. Podle poznatků organizace PMOI se březnových voleb v Iránu účastnilo něco kolem 12% voličů. President Ahmadinežád se opakovaně vyslovil pro podporu iránského nukleárního programu. Jen v rámci posledního konfliktu v Libanonu poskytl iránský režim Hizballáhu 14 miliard dolarů. A to v situaci, kdy 80% iránského obyvatelstva žije pod hranicí chudoby. Zatímco Evropská unie s režimem mulláhů vyjednává o nukleárním programu, Irán využil posledních pět roků ke zkompletování nukleárního zbrojního programu. Iránský režim se setrvale pokouší kompromitovat a potlačit Národní radu iránského odporu a její nejsilnější součást, hnutí Mudžáhedínů (PMOI). Na přímý tlak iránského represivního režimu byla organizace PMOI zapsána do seznamu teroristických organizací jak v EU, tak ve členských státech, nebo v USA. Evropský soudní dvůr v Lucemburku již v roce 2006 prohlásil rozhodnutí Rady EU v tomto smyslu za protiprávní. Podobné soudní usnesení existuje také ve Velké Británii. Politika světové demokratické veřejnosti vůči PMOI a Národní radě resistence se musí změnit, protože takový postoj je nespravedlivý a neudržitelný.

Hlavním problémem iránské opozice je nepochopení vyspělých států, které si nechtějí mulláhy příliš pohněvat. Vyspělé státy také udržují s Iránem čilé obchodní styky a nedaří se příliš dodržovat alespoň vyhlášená moratoria na vývoz nukleární a zbrojní technologie do Iránu. Nafta a zemní plyn jsou v rukou represivního iránského režimu velice silnými zbraněmi.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)