Týden v Evropském parlamentu
7. - 11.7.2008

Plenární zasedání ve Štrasburku probíhalo ve znamení začátku francouzského předsednictví Evropské unii. Přesto se i v předprázdninové atmosféře hlasovaly některé významné materiály.

Finálního hlasování se dočkal "balíček" o regulaci trhu s plynem. Úmyslem Komise bylo, dosáhnout jakési liberalizace tím, že se "odpojí" producenti a distributoři plynu. Jako mantra se opakovalo právě toto "odpojení" (unbounding). Má zabezpečit stabilnější cenové prostředí a lepší konkurenci různých producentů na trhu. Problém ovšem je neschopnost evropských byrokratů, respektovat zcela specifickou povahu trhu s plynem. Jde o strategickou surovinu, které je v EU vleklý nedostatek. O principech volného trhu se v případě takových komodit může Evropské unii jenom zdát. Zdroje jsou omezení a diverzifikace dodávek je opravdu jen minimální. Proto také prošla ona "liberalizace" trhu s plynem v jakési okleštěné podobě. Stanovisko a tiskové prohlášení klubu ODS k této problematice je zde:

Europoslanecký klub ODS k regulaci evropského trhu s plynem
9. července 2008 - Štrasburk

Evropská komise navrhla povinné rozdělení vertikálně integrovaných plynárenských společností tak, aby nemohly existovat firmy současně ovládající přepravní soustavu i dodávky plynu.

Europoslanci ODS dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku hlasovali proti nucenému vlastnickému oddělení (tzv. unbundling). Nucené rozdělení plynárenských firem by podle našeho názoru nepřineslo pro spotřebitele nic pozitivního. Naopak, vedlo by ke zvýšení administrativních výdajů firem a následnému zvýšení ceny plynu pro spotřebitele.

Europoslanci ODS podpořili, v souladu s názorem vlády ČR, tzv. třetí alternativu, která jasně definuje podmínky pro provozovatele přepravních soustav (viz pozměňovací návrh č. 78 ve zprávě La Russa). Tento názor získal při hlasování většinovou podporu Evropského parlamentu a stane se základem příslušné směrnice.

S transportem plynu a ekonomikou kolem této komodity souvisí také rezoluce, kterou Evropský parlament přijal ve vztahu k rusko - německé dohodě o vybudování velkokapacitního plynovodu po dně Baltického moře. Rezoluce upozorňuje na ekologická a bezpečnostní rizika tohoto projektu a žádá, aby byla věc ještě jednou a důkladně přehodnocena právě z těchto aspektů.

Větší rozruch vyvolalo na plénu také hlasování o výzvě směrem k italské vládě, která kritizovala některé excesy v zacházení s romskými imigranty. Itálie má s Romy delší dobu vážné problémy, které je nepochybně velmi obtížné řešit. Evropský parlament přijal rezoluci, kterou navrhly společně levicové strany. Socialisté neodolali pokušení, vyřídit si účty s pravicovou italskou vládou prezidenta Berlusconiho za nedávnou volební porážku. Evropský parlament se sice v rezoluci zastává lidských práv romských imigrantů, nicméně kromě královských rad italské vládě nijak nepomáhá. Ostatně o společné imigrační politice se v EU stále spíše řeční, než skutečně něco koná. Poslanci za ODS tuto rezoluci samozřejmě nepodpořili.

V jednominutovém projevu na plénu EP jsem se pokusil upozornit na stále nedokonalé informační systémy, které mají zabezpečit plynulou výměnu informací o soudních rozsudcích. Ono ani vnitrostátně není dobře zabezpečeno vymáhání některých soudních rozhodnutí. Třeba ochranným léčbám se odsouzení dosti úspěšně vyhýbají. A to nemluvím o zákazech některých povolání

Schengenský prostor a nápravná opatření, nařízená soudy

Volný pohyb osob v Schengenském prostoru je nepochybně pozitivní hodnotou. Znamená však také volný pohyb pro nejrůznější nepřátele společnosti. Díky informačnímu systému a práci Europolu a Interpolu jakž takž funguje pátrání po obviněných a po uprchlých zločincích. Opakovaně se však setkáváme s problémy při vymáhání nápravných opatření, nařizovaných jako součást trestu. Mám na mysli opatření typu zákazu výkonu některých povolání, nucená psychiatrická či sexuologická léčba a celá oblast postpenitenciárního dohledu nad podmínečně propuštěnými. Nepochybně je třeba urychlit práce na evropském informačním systému a také zabezpečit, aby národní instituce měly povinnost do tohoto systému nejen přispívat, ale také z něho čerpat příslušné údaje.

Francouzské předsednictví bylo zahájeno projevem Nicolase Sarkozyho, prezidenta Francie a Rady EU. Pan prezident ve svém projevu ničím nepřekvapil ani neoslnil. Zahájil svou řeč konstatováním, že Evropská unie zase jednou stojí na křižovatce, nachází se v "kritické chvíli". Vypraví se prý v červenci do Irska, aby společně s tamní vládou hledal řešení. "Něco" by se s Lisabonskou smlouvou mělo stát do konce roku. Je třeba se rozhodnout, jestli příští volební období a celé volby do Evropského parlamentu proběhnou podle modelu v Lisabonské smlouvě, nebo podle platného modelu z Nice. Každopádně nepřijetí lisabonského kompromisu bude znamenat pozastavení dalšího rozšiřování. Sarkozy zopakoval tezi, kterou jsme od něho již dříve slyšeli. Tedy konstatování, že masivní rozšíření v roce 2004 bylo provedeno bez předchozí změny institucí, což byla fatální chyba. Takovou už prý nesmí EU zopakovat. Několik základních bodů přidal prezident k Lisabonské smlouvě. Mezi nimi stojí za zmínku zejména "energeticko-klimatický balíček". Sarkozy hájil katastrofické vize ekologistů a pravil, že je třeba "vyhnout se katastrofě" globálního oteplování. Evropská unie se prý musí sama reformovat směrem k nízkouhlíkaté ekonomice. Jinak nemůže žádat od ostatního světa totéž. Musíme prý současně s přísnými regulacemi chránit svůj ekologicky přeregulovaný průmysl před zahraniční konkurencí. Jak to budeme dělat, nebylo v projevu řečeno. Sarkozy také vyhlásil úmysl francouzského předsednictví, konečně formulovat společnou imigrační politiku Evropské unie. Je třeba uvažovat rovněž o zlepšení společné obranné politiky, společné zemědělské politiky.Na konci projevu okrajově zmínil některá témata sociální, zdravotnická, kulturní a sportovní.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)