Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
2.2. - 6.2.2009

Plenární zasedání ve Štrasburku mělo několik zajímavých bodů, které se hlasovaly, nebo diskutovaly.

Projednávala se definitivní podoba zprávy slovenské poslankyně Anny Záborské o "nediskriminaci" na základě pohlaví a o mezigenerační solidaritě. Zpráva jistě dobře míněná, sepsaná z osobní iniciativy paní kolegyně. Nicméně pro spojené síly evropské levice se zpráva zdála málo rovnostářská ve vztahu k ženám. Levicoví poslanci proto prosadili alternativní usnesení. To pro nás bylo zajímavé proto, že ve dvou odstavcích polemizovalo s českou koncepcí sociální politiky. Těm, kteří alternativní usnesení prosadili, se nelíbily zejména ty pasáže, které připomínaly význam ženy jako hlavní nositelky života a péče o malé děti. Je to prastará debata s feministkami, které soustavně podceňují ženskou rodičovskou investici a nesmyslně tvrdí, že v tomto směru existuje nějaká rovnost mezi pohlavími. Je třeba důrazně říci, že tady žádnou paritu nikdy neustavíme. Žádný muž při porodu neumírá, žádný muž neinvestuje do rodičovství tolik biologických i psychosociálních hodnot jako žena. Ženy jsou také nepochybně lépe biologicky i psychologicky disponovány pro péči o malé děti. Význam intimního kontaktu s matkou v prvních letech života je pro správný emoční vývoj lidí nesmírně důležitý. Pokud v české koncepci je uvedeno, že péči o děti je třeba považovat za "plnohodnotnou alternativu profesního života", pak s tímto tvrzením je třeba jen souhlasit. Moderní společnosti tragicky podceňují rodičovství a péči o malé děti. Nejde tedy o snahu "nahnat ženy ke kolébce a k plotně", ale o řádné ohodnocení mateřství a jeho sociálního významu také z ekonomického hlediska. Je pravda, že Česko v posledních letech omezilo kapacity jeslí a někdy i mateřských škol. To však nesouvisí s politikou státu, ale s dramatickým poklesem porodnosti. Situace se pomalu zlepšuje. S tím, jak přibývá malých dětí, poroste také počet míst v předškolních zařízeních. Toho se státní politika jistě zříci nehodlá, a to ani v Česku. Nicméně tvrdit že dnes víme, že každá členská země má zajistit, aby třetina dětí do 3 let byla umístěna v jeslích, to hraničí s kolektivistickým sociálním inženýrstvím.

Projednávala se také zpráva poslankyně Roberty Angelilli o boji proti sexuálnímu vykořisťování dětí a dětské pornografii. Můj projev v EP na toto téma:

Pohlavní zneužívání dětí a dětská pornografie

Tato agenda je velmi důležitá a vyžaduje účinnou spolupráci všech členských zemí. Rád bych poznamenal, že moderní společnost ochranu svých dětí před zneužíváním v mnohém oslabuje. Začíná to častými poruchami výchozí rodiny, rostoucím počtem dětí, vychovávaných v jednorodičovském režimu, a končí vysokou mobilitou občanů a expanzí moderních informačních technologií. Proto tuto zprávu a doporučení Radě velmi podporuji.

Za aktuální považuji při prevenci pohlavního zneužívání dětí otevřenou sexuální výchovu ve vztahu k dětem, ale také ve vztahu k rodičům, vychovatelům, sociálním a zdravotnickým profesionálům. Je totiž velmi důležité, abychom všichni byli náležitě senzibilizováni. Abychom si vůbec byli schopni připustit, že tyto nechutné delikty existují, a abychom včas rozpoznávali jejich projevy na straně pachatelů i obětí. Neustále je zde třeba zlepšovat právní vědomí občanů ve vztahu k sexuální kriminalitě a k ilegálnímu erotickému byznysu.

Zvláště bych chtěl upozornit na skutečnost, že pachatelé sexuálních deliktů na dětech se vyznačují vysokou mírou repetitivnosti. Jistě zde platí rčení našich německý přátel "einmal ist keinmal". Pokud však někdo spáchá dva a více takových deliktů, měli bychom být schopni zabránit těm dalším. Zde jsou na místě jak léčebná opatření, tak nejrůznější nápravná opatření, zejména pak zákaz práce s dětmi a mládeží. Protože recidivy se zde vyskytují také ve velmi dlouhých intervalech, měla by být informace o tendenci páchat podobné delikty dostupná opravdu dlouhodobě. V našem schengenském prostoru, kde se občané těší volnému pohybu osob musíme brát do úvahy že se to týká také volného pohybu sexuálních delikventů vůči dětem. Pomoci může samozřejmě dobře fungující celoevropský registr trestů v systému "e-justice". Doporučoval bych také zakotvit povinnou lustraci uchazečů o místa učitelů, trenérů a vychovatelů mládeže právě ve vztahu k případnému sexuálnímu trestnému činu v minulosti.

Podle mých zkušeností se pachatelé sexuálních deliktů na dětech velmi často snaží různými cestami prolomit zákazy práce s mládeží. Pod různými záminkami, někdy dokonce pod falešnou identitou se snaží ke svým objektům znovu nalézat cestu. Dělo se a děje se to již na národní úrovni. Volný pohyb osob v rámci Evropské unie těmto aktivitám poskytuje širší prostor.

Moderní informační technologie, zejména pak Internet, umožňují nové formy komunikace mezi pachatelem pohlavního zneužívání a jeho obětí. Zde bude i v budoucnu velmi obtížně ohlídat a kontrolovat všechny možné chaty a diskusní fóra. Anonymnost takových komunikací umožňuje delikventům, aby s dětmi komunikovali pod zcela smyšlenou identitou. Je třeba rodičům a pedagogům tyto skutečnosti opakovaně připomínat. Aktivity dětí na Internetu je třeba alespoň namátkově kontrolovat.

Klub EPP-ED navštívili dva zajímaví hosté.

Prvním byl předseda Evropské komise J. M. Barroso. Hovořil hlavně o přípravách "ozdravného balíčku" pro unijní ekonomiku, kterou sužuje recese. Někdy počátkem března lze očekávat analytický materiál Komise, který recesi blíže prozkoumá. K oživení ekonomiky by měla být dobrým nástrojem tak zvaná "Lisabonská strategie". Již po několikáté tomto volebním období se setkáváme s tvrzením, že tuto strategii je možné"oživit", "znovu aktivovat" a "učinit aktuálnější". Jisté je, že Evropská unie potřebuje nového ducha, nové příležitosti, nové impulzy a nová pracovní místa. Barroso hlavně zdůrazňoval skutečnost, že země eurozóny jsou zatím v mnohem lepší kondici než země mimo eurozónu. Pro nás bylo důležité, že předseda Komise pochválil české předsednictví za dobrou organizaci a spolupráci. Posteskl si jak náročné bylo vyjednávání s Ruskem a Ukrajinou kolem plynové krize. Největším problémem prý byla skutečnost, že ruská a ukrajinská strana spolu vůbec nekomunikovaly. A tak mezi nimi evropští vyjednavači vlastně tu komunikaci zprostředkovávali, když vyřizovali vzkazy a návrhy.

Druhým zajímavým hostem byl chorvatský premiér I. Sanader. Jeho vládnoucí politická strana je členem EPP. Děkoval za podporu předvstupního vyjednávání na straně Evropského parlamentu. Chorvatsko by rádo v roce 2009 uzavřelo všechny vyjednávací kapitoly. Zbývá jich šest. Jak známo, předvstupní vyjednávání nyní zablokovalo Slovinsko s tím, že je třeba vyřešit spor , který oba státy již téměř dvacet roků vedou kolem pozemních i námořních hranic. Slovinští europoslanci uváděli, že ten spor byl již před lety vyřešen dohodou, kterou ratifikoval i slovinský parlament, ale Chorvatsko ji neuznalo. Za daného stavu věcí prý Slovinsko prakticky nemá přístup k moři. Jisté je, že spor bude řešit Soudní dvůr v Haagu. Když bylo přijímáno Slovinsko, tak jeho nedořešený hraniční spor s Chorvatskem nebyl překážkou členství v EU, a tak by se dnes mohlo také ve vztahu ke svému postjugoslávskému sousedovi zachovat konstruktivně.



K plánu Parlamentu promluvil také palestinský prezident Mahmúd Abbás. Jeho projev byl pro mne zklamáním. Popisoval velmi sugestivně škody, způsobené izraelskou vojenskou akcí v pásmu Gazy. Zahynulo tam 1.500 Palestinců a 5000 z nich bylo zraněno. Až 90.000 lidí je bez střechy nad hlavou. Byla rozbita infrastruktura a výrazně oslabena ekonomika celé oblasti. Problém je, že podle pana prezidenta Abbáse neexistuje jiný viník toho konfliktu než Izrael. Ani slovo nepadlo o vnitřních palestinských konfliktech, ani slovo o "zásluhách" Iránu, o Hamásu, o ostřelování Izraele raketami z palestinských území. Je evidentní, že do smíření má ten region ještě hodně daleko. I umírněný prezident Palestinců je pln nenávisti a hořkosti. Samozřejmě se spoléhá na mezinárodní pomoc. Dary přijdou a nebudou malé. Nicméně do ustavení nějaké vnitřní palestinské harmonie je stejně daleko jako dříve. Abbás se opět bude snažit vytvořit nějakou vládu "palestinského smíření". Jisté je, že vlna nenávisti vůči Izraeli byla proběhlou vojenskou akcí výrazně posílena. V arabském světě není žádný vlivný politik, který by násilí a nenávist mírnil.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)


 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |