Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina CSc., poslanec Evropského parlamentu

Týden v Evropském parlamentu
31.3.2005

V uplynulém týdnu jednaly některé parlamentní výbory. Výbor pro legislativu, jehož jsem členem, projednával celou řadu legislativních návrhů.

Zajímavé jsou přípravy na druhé čtení směrnice o softwarových patentech, které proběhne na květnové plenární schůzi Evropského parlamentu. Komise zvolila tuto proceduru zřejmě především proto, aby zabránila zásadním změnám stávajícího textu. Mnoho poslanců však k této směrnici vyjadřuje zásadní námitky. Jisté je, že do textu bude možné ve druhém čtení zařadit jen takové změny, které projdou kvalifikovanou většinou. Uzákonit patentovatelnost softwarových postupů tak, jak je navrhuje kritizovaná směrnice, znamená přijmout americká pravidla hry v Evropské unii. Situace ve Spojených státech přitom hrozí lavinami soudních sporů mezi velkými a malými softwarovými firmami. Je velice málo pravděpodobné, že by se podařilo směrnici zcela zastavit. Otázkou je, jak podstatné změny bude možné učinit. Domnívám se, že nejpodstatnější bude uzákonění možnosti patentovat takové softwary, které slouží přímo ovládání nějakých přístrojů a mechanismů (osobní automobily, mobilní telefony, obráběcí stroje), a aby ani nadále nebylo možné patentování logických operací a elementárních postupů. Ty by měly zůstat v režimu autorského zákona. Spěch, ve kterém se věci projednávají, stejně jako rozporné postoje jednotlivých lobby nejsou příliš nakloněny racionální analýze. Zejména chybí důkladné studie možných ekonomických dopadů. Obecně platí, že velké firmy lobují za přijetí směrnice o softwarových patentech co nejdříve, menší firmy a jednotlivci se dožadují zamítnutí, nebo alespoň podstatných změn.

Výbor projednával pozměňovací návrhy k doporučení Komise ve vztahu k rovnému zacházení a rovným příležitostem mužů a žen v zaměstnání. Jde o typicky "postmoderní" materiál, který nepřináší žádné nové legislativní prvky. Snaží se jen o jakousi sumarizaci všech antidiskriminačních zásad, pracovně právních předpisů. "Genderové" myšlení má své tradice. V Evropské unii je zásada nediskriminace podle pohlaví chápána jako významná součást sociální politiky. Jisté je, že bez ohledu na podobné legislativní "skvosty" se dnes ženy ve všech oblastech lidské činnosti více a více uplatňují. Smysl podobných legislativních souhrnů je tedy spíše symbolický.

Výbor projednal pozměňovací návrhy ke Směrnici o přeshraničních fúzích akciových společností v rámci EU a Směrnice o zajišťování.

V kuloárech Parlamentu proběhlo několik akcí, které se týkaly stávajících debat o "Bolkensteinově" směrnici o volném pohybu služeb. Všichni v EU se zaříkáváme významem volného pohybu kde čeho, a tedy i služeb, uvnitř Evropské unie. Má-li však dojít k legislativnímu zakotvení takové samozřejmé svobody, nastávají problémy. Jistě není právě snadné, nějak srozumitelně a jasně definovat služby, poskytované ve veřejném zájmu. Ještě větší spory nastaly kolem obav z přílivu levných služeb z nových členských zemí do zemí původní unijní patnáctky. Nedávná francouzská diskuse byla v tomto směru velice pozoruhodná. Zejména když se zdržení, nebo zamítnutí zmíněné direktivy vydává za jednu z podmínek úspěšného hlasování Francouzů v referendu o ústavním dokumentu EU. Podobné diskuse jsou medvědí službou myšlence evropské integrace. Volný pohyb služeb je hodnotou velice pozitivní a hlavně zásadní. Direktiva, která jej má legislativně zabezpečit, má jak se zdá před sebou ještě hodně dlouhou cestu.

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc.
poslanec Evropského parlamentu (ODS/EPP-ED)
 |  |  |  |
 |
pro nevidomé
 |
tisk
 |
AKTUÁLNÍ STRÁNKY ZDE
 |